Hospody v Jiříkově v době průmyslového rozmachu na přelomu 19. a 20. století

Tisk
hosp 1Hotely, hospody, restaurace, dnes už běžná zařízení pro občerstvení, posezení a nocleh. Prošly však osobitým vývojem od prostých zájezdních hostinců na cestovních trasách a přepřahacími stanicemi pro dostavníky. Ale hostince nebyly posléze zdaleka jen záležitostí cestujících. Značný objem výroby vína, piva a kořalek od konce 17. století lákal do hospod k posezení u jídla a pití značný počet dalších zájemců, hlavně ve městech. Z prodeje pití zejména piva plynuly značné a hlavně stálé zisky. To rychle pochopili i majitelé panství a vybudovali vlastní pivovary, dalším podnikatelům bylo právo várečné odňato. Peníze ze zisku z prodeje piva tak putovaly do panské kasy. Tak tomu bylo až do roku 1869. Nejinak tomu bylo ve Šluknovském výběžku. Panství Lipová mělo svůj pivovar, panství Šluknov a Rumburk samozřejmě také. Ve Šluknově a Rumburku se pivo vařilo ještě v 60. letech, než se z nich staly jen stáčírny pivovaru Děčín a posléze byly zrušeny. Existoval také pivovar v Krásné Lípě, ale ten vznikl až po zrušení panských výsad. hosp 2Protože však jiříkov nikdy panstvím nebyl, nebyl tu vybudován ani pivovar. Tento nedostatek však nahradily plnírny piva do lahví a osvědčené čepování ze sudů, taj jak se provádí v podstatě dodnes. Jiříkov byl už koncem 19. století vyspělým průmyslovým městysem a absence pivovaru neměla na jeho spotřebu piva v hostincích vliv. Navíc, jak se ukázalo, jeho polohami hranicích se Saskem byla pro podnikání v pohostinství přímo Božím požehnáním. Přibližně od roku 1880, když už vedla do Jiříkova železnice (1871), nastal prudký rozmach průmyslu. Hlavně modernizace textilního (Holfeld, Diesner), výroba tkacích strojů (C.A.Roscher), koberců (A.Müller), výkovků (Mürnsberg) a další, jako výroba pian (A.Förster) a lustrů (Richter). Dařilo se i zemědělství a výrobě potravin a pozadu nezůstávala ani různá řemesla. Podnikatelé i lidé začali vydělávat slušné peníze a tak vedle veřejně prospěšných staveb (např. nový Rathaus 1874 – Městský úřad), domů a domků začaly vznikat i nové hostince. Navíc Sasové a Němci vůbec mají v oblibě turistiku a při ní se vyhládne a dostane se žízeň několikrát denně. Tak hlavně o svátcích, sobotách a nedělích bylo na České straně hranice v hospodách plno. Jak by ne, bylo tu levněji než v Německu a navíc jiná kuchyně. Ostrý guláš, vepřové, zelí a „knedl“. Ten vařily jen vybrané hospody, buď české kuchařky nebo německé, které byly na praxi ve vnitrozemí. Navrch pak řízné české pivo. Kdo by se zase nevrátil?
Už před 1. světovou válkou měl Jiříkov téměř 9 000 obyvatel a 1 030 domů. Tomu odpovídal i počet evidovaných hospod – 41. Ne všechny však vařily jídla a čepovaly pivo. V těch malých, pro pár hostů, byly k jídlu studené pokrmy a pivo, sodovka nebo limonáda v lahvích. Ale ty větší hostince si daly záležet, aby vybavení a úroveň stolování byly lákavé pro hosty. měly obyčejně i sál pro pořádání tanečních odpolední a večerů a vždy se našel pro tancovačku nějaký důvod nebo byly pravidelné. Tak vedle důvodů čistě gastronomických začaly hostince plnit i úlohu společenskou. Sousedé se sešli, vyměnili si zprávy a povyprávěli, popili a zatančili si. Zdrojem informací byly hlavně noviny, buď rumburské nebo šluknovské. V Jiříkově vycházely roční kalendáře, krásně vypravené a sešité jako brožovaná knížka. Bylo v nich všechno. Seznamy domů, obsazení Městského úřadu a další instituce ve městě, všichni řemeslníci apod. Tisklo je tiskárna knih v knihkupectví Adolf Damm č. 796 proti škole. nejstarší jiříkovské hospody lze „vystopovat“ právě podle starých kalendářů a adresářů. Jejich vzhled a další podrobnosti napoví staré litografické pohlednice. Tak dnes o některých víme, kde byly, jak se jmenovaly a vypadaly. Některé stojí dodnes a plní jiný účel, jiné vzaly „za své“. Před rokem 1900 a těsně po něm působily v Jiříkově tyto hostince:
  • Gasthof „Stadtgericht“ (hospoda „Městský soud“), dříve rychta č. 1. Vyhořel 10. 11. 1907 a vystavěn do dnešní podoby. Dnes nefunkční Beseda.
  • Gasthaus „zum Hirsch“ (hostinec „U jelena“), původně před r. 1900 cukrárna, kavárna a vinárna J. Kunert č. 3. Dnes Klub důchodců.
  • Gasthof „zum Bad“ (hospoda „U lázní“), Jiříkov měl i lázně, hospoda druhý dům vpravo č. 204 za náměstím směr Rumburk.
  • Münchengrätzen Bierhalle (Mnichovohradišťská pivnice), točili tam pivo z Mnichova Hradiště, dříve Osvětová beseda u hřiště.
  • Gasthaus „zum grünen Baum“ (hostinec „U zeleného stromu“), rohový dům se zkoseným rohem s věžičkou, odbočka z Rumburské ulice k Bzenecké restauraci a školám.
  • Gasthaus „zum fröhl Sänger“ (hostinec „U veselého pěvce“), v Novém Jiříkově u rybníka Duhák. Lodičky, sál, kabaretiér.
  • Gasthof „zum Stern“ (hospoda „U hvězdy“), původně dřevěná stavba č. 496, po roce 1900 přestavěná. Přes ulici proti zelenině p. Vaňka, kde stával hotel Central.

A tak by bylo možno pokračovat dále, jen v centru Jiříkova bylo 12 hostinců. Zajímavé je, že katastr Jiříkova vedl vzhledem k Filipovu poněkud jinak, než by se dalo očekávat. K jiříkovským hostincům je uváděn i hostinec na Vyhlídce „Butter August“ č. 638 a dále tyto:

  • „Hotel Butterberg“, umístěn na kopci Vyhlídce č. 748 Bruno Neumanna, s tenisovými kurty a malou ZOO pro děti.
  • Restaurant „Neue Welt“ (restaurace „Nový svět“) Josefa Neumanna č. 748, který byl pod kopcem.

Na celý Jiříkov shlížel ze Šluknovského kopce hostinec „Weidmannsheil“ („Lovu zdar!“) č. 630 známý jako hájovna p. Veselý. Jiříkov proslavila především tvrdá a úspěšná práce, promyšlená činnost a zaměření průmyslu na obory, které byly už zmíněny. A tak hostince všeho druhu byly nedílnou součástí naplnění potřeb obyvatel a jejich společenského života. Příště Vás zveme na „exkurze“ po některých jiříkovských hostincích z období mezi válkami s širším dobovým komentářem.

Josef Nedomlel,
člen letopis. komise